Co způsobuje rakovinu? Zde je jedenáct neočekávaných příčin

Loading...

Co způsobuje rakovinu? Zatím ještě ani zdaleka nevíme všechno o příčinách, které mohou tuto nemoc vyvolat. Co však víme jistě je, že stále více a více lidí trpí touto chorobou. Podle Amerického národního institutu pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute) přibližně 39,6 % mužů a žen bude někdy během jejich života diagnostikována rakovina. (1)

Předešlé výzkumy prokázaly, že genetika a dědičné faktory odpovídají přibližně jen za polovinu případů vzniku rakoviny. To znamená, že kvalita životního prostředí a socioekonomické faktory zde také hrají nemalou roli.

Rakovina se rychle stala jednou z hlavních příčin úmrtí. Pokud víte, které rizikové faktory jsou přítomny ve vašem životě, je možné této zničující diagnóze předejít.

Obezita, špatné stravování, hormonální nerovnováha a chronické záněty jsou všechno dobře známé příčiny vzniku rakoviny. Ale některé jiné příčiny způsobující rakovinu nemusí být až tak zřejmé.

Co kdybych vám řekl, že každodenní vlivy a zdánlivě neškodné zvyky mohou u vás opravdu zvyšovat riziko vzniku rakoviny?

Dále v článku uvádíme některé příčiny, u kterých byste nepředpokládali, že mohou vést ke vzniku rakoviny…

Co způsobuje rakovinu? Toto jsou překvapující příčiny vzniku rakoviny.

1. Prostředí, ve kterém žijeme

Podle výzkumu z roku 2017, který byl zveřejněn v žurnálu Cancer (Rakovina), ve Spojených státech je zvýšený výskyt rakoviny v těch oblastech, kde je nejhorší kvalita ovzduší, vody, půdy, kde je nejvíce zastavěné plochy a kde je největší vzájemný vliv jiných sociodemografických faktorů.

S vysokým počtem případů rakoviny nejvíce souvisí kvalita ovzduší a velikost zastavěné plochy (přítomnost velkých dálnic, hustota veřejné dopravy a bytové výstavby).

Zjištěné výsledky platí stejně pro muže i pro ženy – právě rakovina prostaty a rakovina prsu se nejvíce spojují se špatnou kvalitou životního prostředí. (2)

Podle jiného výzkumu i v příměstských částech, ve kterých žijí menšiny, je také vyšší riziko vzniku rakoviny z důvodu znečištěného ovzduší. (3)

2. Vonné svíčky a osvěžovače vzduchu

V jednom výzkumu vědci změřili v průběhu pěti dnů hladiny „těkavých organických látek“ v šesti domácnostech ve městě York v Anglii.

Vědci požádali majitele domácností, aby uvedli všechny vonné svíčky, osvěžovače vzduchu a čisticí prostředky, které používají, a také jak často je používají.

Pak vědci testovali kvalitu vzduchu v každé domácnosti. Zjistilo se, že hlavním „viníkem“ je limonen. Limonen je syntetická chemická látka, která se přidává do přípravků za účelem vytvoření citrusové vůně.

Nebylo tedy žádným překvapením, že v domácnostech, kde se používalo nejvíce vonných produktů, se také naměřily největší množství limonenu.

Na vyslovení definitivního závěru ohledně limonenu bude třeba provést ještě řadu výzkumů. Zatím však víme, že limonen při uvolnění do ovzduší reaguje s ozonem a vzniká tak formaldehyd.

Je dokázáno, že formaldehyd má přímou souvislost se vznikem několik různých druhů rakoviny – včetně myeloidní leukémie a rakoviny nosohltanu. (4)

Nebezpečí syntetických vonných látek však není jen v tom, že mohou způsobit rakovinu. Umělé vůně mají přímou souvislost s hormonální nerovnováhou, se vznikem astmatu a jiných vážných zdravotních problémů.

Jak se tomu vyhnout: Tím, že omezíme používání vonných produktů, snížíme i množství a působení limonenu (a tím i formaldehydu) v naší domácnosti. (5)

Nicméně limonen není jediná látka, které bychom se měli vyhýbat. Vyhýbejme se jakýmkoli produktům, které ve svém složení uvádějí přítomnost látek, jako jsou umělé vůně, parfémy, ftaláty, diethyl ftalát (DEP), dibutyl ftalát (DBP) nebo diethylhexyl ftalát (DEHP).

Podle Fondu pro výzkum rakoviny prsu (Breast Cancer Fund) jedním z nejlepších způsobů, jak se můžeme chránit před zdravotními riziky, je vyhýbat se používání syntetických vonných výrobků. (6)

3. Šťastná hodinka

V roce 2016 vědci z Dánska zveřejnili výsledky výzkumu, které ukazují souvislost mezi vzrůstající konzumací alkoholických nápojů a rizikem vzniku rakoviny prsu.

Podle tohoto výzkumu u žen, které v průběhu pěti let zvýšily svou konzumaci alkoholických nápojů, bylo zvýšené riziko rakoviny prsu.

Zajímavé je, že podle téhož výzkumu, ženy, které konzumovaly více alkoholických nápojů, měly nižší riziko vzniku srdečních chorob. (7)

Naštěstí však známe i lepší způsoby, jak předcházet vzniku srdečních chorob – pravidelné cvičení, zdravá výživa bohatá na živiny a odbourávání stresu.

Kromě rakoviny prsu vědci zjistili i souvislost mezi konzumací alkoholu a rakovinou hlavy a krku, rakovinou jícnu, rakovinou jater a rakovinou tlustého střeva a konečníku. (8)

Proč má alkohol takové negativní účinky? Náš organismus metabolizuje etanol obsažený v alkoholických nápojích na acetaldehyd, který může poškodit naši DNA, jakož i bílkoviny v našem organismu.

Alkohol také může v našem těle způsobovat oxidaci, což opět vede k poškození DNA, bílkovin a tuků. Na vině může být i zhoršené vstřebávání živin a zvýšená hladina estrogenu v našem organismu. (9)

4. Piliny

Toto je jedna z možných příčin vzniku rakoviny, o které jste zřejmě ještě neslyšeli. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer – IARC) však zařadila prach ze dřeva mezi ostatní karcinogeny.

Podle jednoho výzkumu byla u pracovníků pracujících v nábytkářském průmyslu a u jiných pracovníků, na které působí prach ze dřeva, vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny nosu, tzv. adenokarcinomu nosu.

Prach z tvrdého dřeva, jakým je bukové a dubové dřevo, představuje největší riziko. Působení prachu ze dřeva je možné zabránit prostřednictvím kvalitních ventilačních systémů a/anebo masek na ochranu dýchání.

Národní institut bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (National Institute for Occupational Safety and Health – NIOSH) ve Spojených státech naštěstí vypracoval směrnice pro používání ventilačních systémů v objektech, kde se při zpracování dřeva používají různé technologie.

Výsledky dřívějších výzkumů prozrazují, že v těch dobách bylo na pracovištích dřevozpracujícího průmyslu větší množství a silnější působení dřevního prachu, než je tomu dnes.

Avšak bez ohledu na toto zjištění při práci se dřevem vždy noste respirátor nebo ochrannou masku, které vás ochrání před působením jemných částeček dřeva. (10)

5. Obaly na potraviny

Co způsobuje rakovinu? Nezdravá strava, že? Často slýcháme, že výběr nevhodné stravy zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Avšak obaly potravin mohou také hrát svou roli.

Rychlé občerstvení a obaly na rychlém občerstvení, např. balicí papíry a krabice, obsahují perfluorované látky. Tyto látky známé i pod označením PFC neboli PFAS odpuzují mastnotu a skvrny a nacházejí se ve svrchních vrstvách obalů na potraviny.

Odtud se bez problémů dostávají do jídla. Tyto chemikálie mají souvislost s množstvím zdravotních problémů, od rakoviny a vývojových poruch až po problémy s plodností, se sníženou imunitou a jinými zdravotními problémy. (11)

Jak se tomu vyhnout: Když se budeme stravovat mimo domov, je téměř nemožné, abychom se nedostali do kontaktu s perfluorovanými látkami.

Když se však stravujeme doma, snažme se naši stravu sestavit z co největšího množství čerstvých potravin. Také se vyhýbejme používání papírových talířů a umělohmotného příboru – rovněž jsou často potaženy stejnými chemikáliemi, které jsou odolné vůči mastnotě.

Rovněž i obal od popcornu, který je určen pro přípravu v mikrovlnné troubě, obsahuje tyto chemické látky. Upřednostňujte proto raději staromódní způsob přípravy popcornu na sporáku.

6. Některé druhy krému na opalování

Poškození tkáně, která vznikají vlivem nadměrného působení slunečního záření, mohou způsobit rakovinu. Ale nadměrné používání nesprávného typu opalovacího krému může mít také svá rizika.

Benzofenon-3 (neboli oxybenzon) je běžnou přísadou v krémech na opalování. Tato látka však napomáhá našemu organismu v tvorbě volných radikálů, které mohou vést k poškození naší DNA a k propuknutí rakoviny.

Správa potravin a léčiv ve Spojených státech (FDA) povoluje 3 až 6% množství benzofenonu v krémech na opalování. Zatím ho však nezakázala právě díky jeho ochranným účinkům proti UV záření. (12)

Jak se tomu vyhnout: Vždy si přečtěte etiketu krému na opalování a nekupujte takový, který obsahuje jedovaté chemikálie, jakými jsou kyselina para-aminobenzoová, octyl salicylate, cinoxate, dioxybenzone, phenylbenzimidazole, homosalate, menthyl anthranilate, octocrylene, metoxycinamát, parabeny a samozřejmě oxybenzon.

Chcete-li se vyhnout působení těchto škodlivých látek, můžete si dokonce sami vyrobit opalovací krém z esenciálních olejů, z kokosového oleje, bambuckého másla a z prášku oxidu zinečnatého.

7. Nedostatek slunečního světla

Podle vědců z Mooresova centra pro výzkum rakoviny (Moores Cancer Center) z Kalifornské univerzity ve městě San Diego je možné předejít přibližně 250 000 případů rakoviny tlustého střeva a konečníku a 350 000 případů rakoviny prsu po celém světě, pokud budeme ve stravě přijímat více vitamínu D3.

Vědci zkoumali souvislost mezi vitamínem D a rakovinou. Použili satelitní snímky, na kterých sledovali poměr mezi slunečními a zamračenými dny v dané zemi.

Loading...

Potom tyto informace porovnali s analýzami hladin vitamínu D3 v krevním séru. Vědci dospěli k závěru, že mezi vitamínem D v séru a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, konečníku a prsu je obrácený poměr.

To znamená, že čím méně máme vitamínu D, tím je u nás vyšší riziko vzniku rakoviny. (13) Přestože příliš mnoho slunečního světla může naší kůži uškodit, stále platí, že sluneční světlo je pro nás tím nejlepším zdrojem vitamínu D.

Nejlepší je střední cesta a s pobytem na slunci to nepřehánět. Také si dávejme pravidelně kontrolovat hladinu vitamínu D.

Jak se tomu vyhnout: Existuje mnoho způsobů, jak trávit čas venku na slunci a zajistit si každodenní přísun vitamínu D. O víkendu si můžeme udělat výlet mimo město nebo jít kempovat.

Také můžeme jít ven běhat, začít praktikovat „Earthing“ (pobyt a cvičení v přírodě naboso), pracovat na zahradě, jezdit na kole, využít výhody cvičení ve vodě pod širým nebem a mnoho jiných aktivit.

8. Viry a bakterie

Je známo, že viry a bakterie představují pro naše zdraví vážné krátkodobé riziko. Některé však mají pro naše zdraví dlouhodobý negativní vliv.

Viry jako jsou Epstein-Barrové virus a HIV mají podle mnohých výzkumů souvislost se vznikem rakoviny. Vědci se domnívají, že obecně až 95 % populace je do věku dospělosti napadených virem Epsteina a Barrové (EBV).

EBV je známý zejména tím, že způsobuje mononukleózu (známá jako „mono“ neboli „nemoc z polibku“), ale většina případů infikování EBV se neprojevuje nijak, dokonce i když působí v našem organismu.

Většina lidí nepociťuje žádné příznaky či okamžité následky. EBV zůstává během života v latentním stádiu, může ho však aktivovat cokoliv, od působení pesticidů až po vliv plísní.

Latentní virus se může probudit i vlivem nedostatku živin, poranění, vlivem těžkých kovů nebo vlivem duševního traumatu. Výzkumem z roku 2016 vědci zjistili, že buňky prsu vytvářely vazby s virem Epsteina a Barrové, a tak se změnily na agresivní rakovinu.

Z tohoto důvodu se vědci domnívají, že EBV může stát za rostoucím výskytem zhoubné rakoviny prsu. (14)

Výzkumem se také zjistilo, že u osob s HIV je vyšší riziko vzniku Kaposiho sarkomu, Non-Hodgkinova lymfomu a rakoviny krku. (15) Všechny uvedené nemoci se ve skutečnosti často považují za doprovodné příznaky AIDS.

Pokud dotyčná osoba má HIV a zároveň jeden z uvedených příznaků, může to znamenat, že u této osoby propukla AIDS.

9. Práce na noční směny

Téměř 15 % Američanů pracuje na noční směny. Podle množství rozsáhlých výzkumů práce pozdě v noci může u některých lidí zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

V jednom experimentu s myšmi vědci z Institutu technologie v Massachusetts (Massachusetts Institute of Technology – MIT) podrobili testům dva geny odpovědné za regulaci buněk cirkadiánního rytmu (24hodinový cyklus, ve kterém se střídá bdělý stav a spánek).

Tyto dva geny mají také za úkol zabraňovat vzniku nádorů.

Když vycházíme z faktu, že hlavní cirkadiánní rytmus našeho organismu (známý jako „vnitřní“ či „biologické hodiny“) pracuje zejména v závislosti na střídání světla a tmy v prostředí, práce na noční směny je proto v rozporu s přirozeným cirkadiánním rytmem našeho organizmu.

Vědci ve zmíněném experimentu rozdělili myši do dvou skupin. Jedna skupina byla vystavena vlivu normálního střídání světla a tmy (12 hodin světla a 12 hodin tmy).

Druhá skupina myší byla vystavena 8 hodinám světla navíc každé 2 až 3 dny. Ve srovnání s první skupinou u myší, které byly vystaveny světlu více, byl zaznamenán rychlejší a agresivnější vznik nádorů. (16)

10. Připálené jídlo

Co způsobuje rakovinu? Souvislost mezi vznikem rakoviny a záněty a mezi smaženými či opékanými jídly už asi nikoho nepřekvapuje. Avšak tímto náš příběh nekončí.

Akrylamid je chemická látka, která vzniká, když potraviny s vyšším obsahem škrobu (jako jsou brambory nebo toasty) připravujeme při vysokých teplotách.

Smažení, pečení či grilování potravin s vyšším obsahem škrobu při teplotě vyšší než 120 °C pravděpodobně vede k tvorbě akrylamidu. Zdá se však, že vaření a příprava jídla v mikrovlnné troubě tvorbu akrylamidu nezpůsobuje.

Vědci se domnívají, že akrylamid může poškozovat naši DNA, při pokusech na zvířatech způsoboval vznik rakoviny. (Z mnoha jiných důvodů se však vyhýbám i používání mikrovlnné trouby.)

Z tohoto důvodu Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer) označila akrylamid za „možný karcinogen“.

Zatím však nebyla u lidí prokázána přímá souvislost mezi konzumací potravin s obsahem akrylamidu a mezi zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. (17)

Co jiného v naší stravě kromě akrylamidu může ještě vést ke vzniku rakoviny? Spálené maso. Máme ale i dobré zprávy. Při grilování můžeme snížit množství karcinogenů až o 99 % pomocí několika jednoduchých triků.

Centrum pro výzkum rakoviny na Havaji (Cancer Research Center of Hawai) uskutečnilo výzkum, kterým se zjistilo, že marinády, které používáme při přípravě masa a které lze koupit v obchodech, často obsahují nadměrné množství cukru a kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy.

Tyto dvě přísady mohou až ztrojnásobit množství heterocyklických aminů (HA). Heterocyklické aminy jsou jedovaté karcinogenní sloučeniny, které se nacházejí i v cigaretovém kouři.

Jak se tomu vyhnout: Abychom měli větší jistotu, odborníci na výživu nám doporučují opéct potraviny s vyšším obsahem škrobu jen „dozlatova“, a ne úplně „dočerna“.

Akrylamid v naší stravě snížíme na minimum nejlépe tak, že jídlo budeme smažit, péct a grilovat při vysoké teplotě vždy jen několik minut.

Při přípravě brambor můžeme použít jeden trik. Pokud syrové, nakrájené brambory necháme odstát zhruba 30 minut ve studené slané vodě a několikrát je propláchneme, snížíme tím množství akrylamidu o 38 %.

Pokud máme více času, můžeme nechat brambory odstát ve vodě po dobu 2 hodin, což sníží obsah akrylamidu téměř o polovinu. Ale i rychlé propláchnutí má účinek a snižuje obsah akrylamidu o 23 %.

Samozřejmě výborným způsobem, jak se vyhnout akrylamidu a nadměrnému příjmu kalorií, je vyhýbat se konzumaci hranolků a bramborových lupínků.

Abychom snížili rakovinotvorné vlivy konzumace masa na minimum, při jeho přípravě používejme marinády vyrobené z octa a nikoli z cukru.

Tak v mase snížíme obsah heterocyklických aminů. Při přípravě masa je také vhodné používat přísady, jako jsou kurkuma, česnek a bylinky, jako např. rozmarýn.

11. Sedavý způsob života

Podle analýzy z roku 2014, která byla provedena v Německu na Univerzitě v Řezně a zveřejněna v žurnálu Národního institutu pro výzkum rakoviny (Journal of National Cancer Institute), mezi časem stráveným při sledování televize, časem, který prosedíme při volnočasových aktivitách, časem, který prosedíme v zaměstnání, a mezi celkovým časem, který strávíme sezením, existuje určitý vztah ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny.

Vědci došli k závěru, že čím sedavější způsob života vedeme, tím je u nás vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, rakoviny dělohy a rakoviny plic. Riziko rakoviny se zvyšovalo každými 2 hodinami navíc strávenými v sedě.

Tento výsledek byl stejný bez ohledu na míru fyzické aktivity během dne. To vede k závěru, že když dennodenně trávíme hodně času sezením, může to mít na naše zdraví škodlivé účinky, ačkoli jinak jsme během dne aktivní i tělesně. (18)

Podle nejnovějších doporučení Americké společnosti pro výzkum rakoviny (American Cancer Society – ACS) by dospělé osoby měly mít za týden 150 minut mírné fyzické zátěže nebo 75 minut intenzivní fyzické zátěže.

Do této fyzické zátěže nejsou zahrnuty každodenní činnosti jako např. chůze po schodech místo výtahu nebo domácí práce.

Pro děti se doporučuje 60 minut střední až intenzivní tělesné činnosti každý den s tím, že intenzivní činnost by měla být v případě dětí alespoň třikrát týdně. (19)

Jak se tomu vyhnout: Všichni, kteří máme sedavé zaměstnání, např. v kanceláři, se zřejmě nevyhneme mnohým hodinám sezení denně. Abychom však alespoň do nějaké míry eliminovali škodlivé vlivy sedavého způsobu života, můžeme při práci použít stůl ke stání nebo místo kancelářské židle použít gymnastický balón.

Nastavme si budík, který nás bude pravidelně v průběhu dne upozorňovat, že máme vstát a trochu se protáhnout.

Pokud máte tu možnost, začněte vyřizovat obchodní setkání za chůze a při vyřizování telefonátů se procházejte kolem budovy.

Závěrečné myšlenky ohledně neočekávaných rizikových faktorů, které mohou způsobovat rakovinu

  • Čím více víme o možných příčinách rakoviny, tím účinněji můžeme předejít možné diagnóze rakoviny. Vycházíme zde z poznání, že více než polovina případů rakoviny má svůj původ v životním prostředí a sociálně-ekonomických faktorech. Jinými slovy, příčinou rakoviny nejsou jen zděděné geny.
  • Možné riziko vzniku více druhů rakoviny můžeme samozřejmě snížit aktivním životním stylem, konzumací těch správných potravin, vyhýbáním se vlivu jedovatých chemických látek, dodržováním zásad zdravého životního stylu a vyhledáváním zdravého životního prostředí.
  • Do budoucna bude nakonec nutná změna přístupu nejvyšších politických kruhů, která by zabránila, aby se toxické pesticidy a chemikálie v domácnostech nedostávaly do potravin a výrobků denní spotřeby. Změna, která by chránila nás všechny před škodlivými vlivy.