Světelná terapie: Jak být zdravější a chytřejší s celospektrálním světlem

Loading...

Sluneční světlo se dostalo na titulky. Média jsou plná zpráv o negativních účincích přílišného slunečního záření na naši pokožku. Vzhledem k zvětšující se ozonové díře a neustále slabosti pro opálenou pokožku varují kožní lékaři před nebezpečným melanomem.

Případy onemocnění rakoviny kůže se v posledních deseti letech zdvojnásobily. Při úpalu platí: „tělo nic nezapomíná“.

Sluneční světlo ve špatném světle

Na základě takových negativních zpráv se sluneční světlo dostalo do špatného světla. UV-záření se neprávem proklíná. Světlo není jen potravou pro rostliny, ale i potravou a medicínou pro nás lidi.

Světlo a život patří k sobě.

Bez slunečního světla by nebyl žádný život na této planetě. Prostřednictvím zázraku, přeměnou slunečního světla na zelené barvivo chlorofyl, jsou zvířata a lidé naživu. Světlo uctívalo mnoho kultur jako svaté.

Vědec Fritz-Albert Popp měřením biofotonů zjistil, že živočichové vyzařují světlo a že množství tohoto světla je znakem jejich živosti, jejich zdraví a jejich vnitřního stavu uspořádání. Buňky organismu navzájem komunikují přes světlo.

O kolik více světla vyzařuje divoce rostoucí řasa AFA v porovnání s řasami Spirulina a Chlorella, zkoumal profesor Popp a srovnání je opticky působivé (porovnej mou knihu „Léčivá síla řasy AFA“, str. 216). Bio ovoce má vyšší uspořádání než jiná pěstovaná zelenina a divoké rostliny mají ještě vyšší uspořádání.

„Člověk není živý jen ze samotného chleba, ale také z každého slova, které přichází z úst Boha.“

V arménské prastaré verzi bible znamenají „slova“ „vibrace“ anebo „světlo“. Vyšší míra uspořádání v bio rostlinách a planě rostoucích rostlinách se podle Poppa přenáší na konzumenty.

Sluneční světlo se podle experta na mozek Johannese Hollera označuje jako „nejdůležitější výživná látka mozku“.

Když po delším čase tmy opět zasvítí slunce, zastaví tělo během několika minut produkci hormonu spánku melatoninu, vyplavuje hormon adrenalin, pohlavní žlázy vyplavují sexuální hormony, srdce začne bít rychleji, stoupá krevní tlak a tělo zaplavují endorfiny. Hormon štěstí, který zahání depresi, nás naladí na klid.

Celospektrální žárovky jsou běžné ve všech zoo na celém světě

Peter Mandel, léčitel z Mnichova, zjistil, že s barvami lze dosáhnout nitro člověka. „Děti reagují na barvy mnohem častěji než na všechno ostatní, rychlostí, jakou my nemůžeme očekávat.“

Dr. John Ott z USA byl první, který zjistil, že rostliny a zvířata dobře prospívají a rozmnožují se, pouze pokud umělé světlo, pod kterým rostou, obsahuje celé spektrum slunečního světla, tedy i UV-světlo. Potom vyvinul první celospektrální žárovku.

Takové žárovky jsou instalovány již 28 let v pavilonu vodního ptactva zoologické zahrady v Bronxu v Nex Yorku poté, co se zjistilo, že potápky ztrácejí při umělém světle své typické zbarvení a přestávají se pářit.

Plnospektrální žárovky jsou dnes běžné v teráriích plazů v zoologických zahradách na celém světě. Jen tak si udržují citliví krokodýlové svou tělesnou teplotu a chovají se klidně a přátelsky.

Co je dobré pro zvířata, může pomoci i dětem. Růst, chování a úspěch v učení u dětí rozhodne ovlivňuje světlo ve třídách.

Toto je výsledek dvouleté kanadské studie na 327 žácích (podle článku „Děti ve světlých místnostech moudřejší a zdravější“ v SUDKURIER č. 194 z 24. srpna 1993). 10 až 12leté děti navštěvovaly čtvrtou třídu v pěti různých školách.

Výsledek: Čím jasnější světlo, tím lepší byly výkony. Ve třídách vybavených zářivkami se zesíleným UV zářením se žákům dařilo nejlépe. „Chyběly méně, rostly silnější a měly méně zubních kazů.“

Z další studie na Pedagogickém institutu v Leningradě se dvěma 6. a 7. třídami vyplynulo, že žáci, kteří se učili pod celospektrálním světlem, dělali méně chyb než kontrolní třídy. Žáci, kteří byli vystaveni UV záření, reagovali rychleji na světlo a zvuky, vykazovali lepší studijní výsledky a méně příznaků únavy.

Umělé světlo se měří pouze podle své světlosti, ale jeho biologické účinky na lidské tělo zůstávají nepovšimnuty. Umělé světlo může vést k únavě očí, chvění víčka, k nutnosti nosit brýle, bolestem hlavy, obecné únavě, podrážděnosti, úzkostlivosti, depresím, zvýšené chuti na sladké, jakož i k poruchám koncentrace a motivace.

Světová zdravotnická organizace WHO proto nedávno zveřejnila ve spolupráci s UNO směrnici týkající se pozitivního vlivu slunečního světla: „Profylaktická spotřeba UV záření se ukázala jako velmi efektivní, speciálně v průmyslu a na školách, kde chybí přirozené denní světlo.“

WHO doporučila plnospektrální žárovky pro školy a plnospektrální zářivky povolilo v roce 1983 americké Ministerstvo zdravotnictví jako léčebný prostředek. V USA se dosud prodalo více než 25 milionů takových zářivek.

Světlo přímo ovlivňuje nervy mozku a psychiku člověka

Světlo, které je simulací přirozeného slunečního světla a obsahuje i neviditelné krátkovlnné UV světlo i dlouhovlnné infračervené světlo, zlepšuje viditelnost, redukuje únavu u žáků a má pozitivní vliv na produktivitu a schopnost učení žáků a učitelů.

Elektrobiologové Fischer a Schneider dokázali, že plnospektrální žárovky nepůsobí negativně na hormonální systém jako běžné zářivky a nevedou k produkci stresových hormonů jako kortizol a adrenalin a tím k trvalému stresu, což vede k únavě a nedostatečné výkonnosti.

V několika školách jsou proto již nainstalovány plnospektrální žárovky. Studenti jedné americké univerzity zůstávali pod plnospektrálním osvětlením bdělejší a pomaleji se unavili při úlohách na vnímavost.

U žáků, kteří jsou vystaveni umělému osvětlení, může především v zimě docházet ke změnám nálady, ztrátě energie, podrážděnosti, nárůstu úzkostlivosti a depresivní rozladěnosti, čímž klesá motivace k učení a celkové výkony.

Při osvětlení s plnospektrálními žárovkami se projevil významný ústup depresivních symptomů žáků oproti osvětlení s chladným bílým světlem. Plnospektrální světlo pomáhá i při hyperaktivitě.

Prodloužení vizuální poruchy koncentrace bylo pod plnospektrálním osvětlením (4krát týdně vždy po 20 minut) u zkušební skupiny žáků, které vykonával Jacob Liberman během 6 týdnů, téměř 4krát silnější než u kontrolní skupiny a jejich vizuální paměť byla téměř 7krát silnější (podle Jacob Liberman, „Léčivá síla světla. Vliv světla na duši a tělo“, Piper-Verlag, Mnichov, 3. vydání 2000, s. 119).

Hyperaktivní děti se prostřednictvím léčby uklidnily a všechny děti se staly emocionálně otevřenější. U 75 % testované skupiny bylo pozorováno zlepšení učebních výkonů, u 40 % nastalo viditelné zlepšení rukopisu a děti, které pravidelně užívaly Ritalin, ho už nepotřebovaly.

Učení ve škole obecně a čtení kladou nejvyšší požadavky na naši vizuální schopnost a jsou spojeny s nejsilnějším stresem. „Pravděpodobně zužuje stres zorné pole a tím je zodpovědný za redukování zpracování informací a pokles schopnosti se učit.“ (Zjevně existuje úzký vztah mezi stresem, zrakovými problémy a omezením zorného pole.)

Mezinárodní studie podávaly odzbrojující výsledky

Výsledky mezinárodní studie, které dokládají zlepšení situace školáků pod plnospektrálním světlem, jsou odzbrojující. Hyperaktivita, únava, podrážděnost a poruchy koncentrace ustoupily.

Děti s poruchou učení a extrémní hyperaktivitou byly viditelně klidnější a částečně překonaly své problémy v učení a čtení.

Ve školách, kde se začalo používat celospektrální osvětlení a stěny se natřely teplými barvami, se žákům zvýšilo jejich IQ a učební výkony, disciplinární přestupky ustoupily, a děti byly o dvě třetiny méně nemocné než děti ze srovnávací školy.

Vlastně každá mateřská škola a škola by měla být vybavena plnospektrálním světlem.

Cenově jsou dostupná, přičemž plnospektrální světla mají mnohem delší životnost než běžné žárovky. Ačkoli již existuje několik škol a mateřských škol, které si pořídily plnospektrální světla, z hlediska nákladů to má značně pozitivnější ohlas u firem.

Bohužel stále více se investuje do produktivity pracovníků než do mateřských škol. Výsledky zmíněné studie na mě tak zapůsobily, že jsem mým dětem do dětského pokoje a mně do pracovny dal plnospektrální světla a budu prosazovat, aby se i ve škole mých dětí instalovala taková světla.

Já sám jsem už zpozoroval, že mohu i pozdě v noci pracovat na počítači. Zní to zvláštně, ale mám pocit vnitřně se pousmát, když zapnu celospektrální světlo.

Přirozené světlo pomáhá lepšímu vidění

Největší vnímání světlosti oka se uskutečňuje ve žluto-zeleném světelném rozsahu (umělé světelné zdroje mají proto většinou největší podíl světla). Světelný průmysl však zanedbává, že celkové podíly světelného spektra mají i další důležité vlivy na naši schopnost vidět – které jsou možné s plnospektrálním osvětlením.

Barevné vidění – přirozené barvy mají velmi silný účinek na naši pohodu – absolutní neutralita barev je v mnoha povoláních nutností. Ostré vidění – lepší přizpůsobení ostrosti oka na vzdálenost, především z blízka je velmi důležité (odchylka od „teplého tónu“ – světla do ½ dioptrie – vede k chybnému vidění, bolestem hlavy).

Prostřednictvím krátkovlnného světelného spektra se dosáhne vyšší ostrosti kontrastu a umožní se lepší rozpoznávání.

Podpoří se tím i prostorové vidění (trojrozměrné – plastické vidění), právě v interiéru velmi důležité jako vyrovnání (běžné světlo zplošťuje a je neostré). Zlepší se také vnímání pohybu – rychlým rozpoznáním se zvýší bezpečnost a oko se pomaleji unaví.

Rozhodně se zlepší i vidění za šera a noční vidění – zrakový purpur, který se přitom spotřebovává se během dne pod fialovým světlem opět vytvoří (v důsledku chybějícího fialového světla při normálních trubicích a žárovkách se vytvoří jen nedostatečné množství zrakového purpuru – člověk postupně ztrácí schopnost vidět v noci). Pro dobré vidění je právě tak potřebné pro naše zdraví kompletní spektrum denního světla.

John Ott uvádí ve své knize „Health and Light“, USA 1972 pokus Laboratoří Obrig – výrobce kontaktních čoček v USA. Dvěma osobám dali UV-propustné a UV-nepropustné kontaktní čočky.

Zjistilo se, že při umělém osvětlení byly zorničky příliš velké, zatímco při přirozeném světle se zornička s UV-nepropustnou kontaktní čočkou velmi rychle unavila oproti zorničce s UV-propustnou čočkou. UV-nepropustné kontaktní čočky vyžadují proto častější korekturu dioptrií, neboť oko trpí nedostatkem UV.

Sluneční světlo a vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak často přetrvává několik let bez nejmenších potíží, a proto to postižený většinou bere na lehkou váhu. Ale věděli jste, že v civilizovaných zemích v současnosti umírá více lidí na následky hypertonie než na rakovinu?

Loading...

Při vysokém krevním tlaku trpí srdce dvojnásobně: jednak přetěžováním levé části, což po čase vede k srdeční nedostatečnosti, na druhé straně vznikají následkem vysokého tlaku arteriosklerózy změny na srdečních cévách (koronární skleróza).

Vysoký krevní tlak je proto nejčastější příčinou srdečního infarktu.

Stejně je zvýšené riziko mozkové mrtvice, především v kombinaci s kouřením nebo diabetes mellitus. Vysoký krevní tlak poškozuje tkáň ledvin postupně do takové míry, že pacient bude muset podstoupit dialýzu nebo transplantaci.

U očí je ohrožena možnost vidění v důsledku změn na sítnici. Často vznikají v důsledku arteriosklerózních změn bolestivé poruchy prokrvení nohou.

Plnospektrální světlo snižuje vysoký krevní tlak!

Sluneční světlo povzbuzuje tvorbu vitamínu D – a snižuje hodnoty krevního tlaku: léto je pro pacienty s vysokým krevním tlakem ideální roční období, protože krátkovlnné UV-B záření slunečního světla může snížit příliš vysoký krevní tlak.

Tento důkaz se podařil ve studii Dr. Rolf-Dieter Krause ze Svobodné univerzity v Berlíně. Krause a jeho tým vycházeli z domněnky, že nedostatek vitamínu D je spoluodpovědný za vysoký krevní tlak. Vitamín D, nehledě na jeho vliv na imunitní systém a látkovou výměnu kostí, se účastní i na regulaci srdečního oběhu.

Tělo dokáže samo tvořit vitamín D, ale jen tehdy, pokud přijímá přes pokožku dostatek slunečního světla. Vědci z Berlína opakovaně ozařovali skupinu pacientů s vysokým krevním tlakem během 10 týdnů se spektrem odpovídajícím slunečnímu záření.

Tím se vrátili ke staré metodě nauky o přírodním léčení k helioterapii (helio = řecký slunce). Naproti tomu kontrolní skupina brala jen tabletky s vitamínem D.

Pravidelným ozařováním s UV-B světlem klesly hodnoty horního (systolického) a spodního (diastolického) tlaku ozářených účastníků v průměru o 6 mmHg. Efekt poklesu krevního tlaku se zachoval ještě 9 měsíců po pokusu.

Kontrolní skupina ošetřovaná medikamentózně sice dosáhla srovnatelně vysoké koncentrace vitamínu D, avšak to nemělo žádný účinek na hodnoty krevního tlaku. Biologický účinek tedy vychází z UV-záření. Kdo si 3krát týdně dopřeje 15 až 30minutovou sluneční koupel, rozproudí tím svou syntézu vitamínu D.

Světlo a imunitní systém

Pozitivní efekt přirozeného světla na náš imunitní systém

Tělo disponuje rozsáhlým systémem na obranu pro jedy a původci onemocnění. Tento systém podporují bílé krvinky (leukocyty). Bílé krvinky jsou buňky, které neutralizují, resp. ničí jedy (antigeny) a původce infekcí (viry a bakterie). Stejně bojují i ​​proti nepřátelům, kteří pocházejí přímo z těla, jako např. rakovinné buňky.

Hollwich psal ve své knize „The Influence of Ocular Light Perception on Metabolism of Man and Animal“ o vlivu přirozeného denního světla na tvorbu leukocytů prostřednictvím stimulace krvetvorných orgánů. Toto potvrdil Volkov (Sowjetska akademie vědců).

V tomto experimentu byl zkoumán efekt UV-světla na práci ve strojírně. Přirozené denní světlo má určitý podíl UV, které běžné osvětlovací zařízení mají jen minimální nebo vůbec.

V ruském experimentu se zjistilo, že pracovníci pod speciálním UV-světlem nevypadali jen zdravěji na konci pětiměsíční zkušební periody než jiná skupina pod běžným osvětlením, ale narostl i počet leukocytů, především počet T-lymfocytárních buněk a počet pracovní neschopnosti se snížil na polovinu!

V dalších pokusech se uvádí, např. že jedno ozařování do týdne v zimních měsících omezí vznik nachlazení o minimálně 40 %.

U 3500 dětí se zredukovalo nachlazení z jednoho roku na druhý navzdory chřipkové epidemii o 66 % jen tím, že se tyto děti na podzim a v zimě dohromady 12krát ozařovaly plnospektrálním světlem.

Světlo a vitamín D

Důvod, proč vitamín D byl po mnoho let záhadou, byla jeho počáteční záměna se skutečným vitamínem. Na rozdíl od životně důležitých stopových prvků jako vitamín A, B a C, které musí člověk přijímat z potravy, umí si vitamín D vytvořit v těle pouze prostřednictvím fotosyntetické reakce, kdy se pokožka vystaví slunečnímu světlu.

Vitamín D reguluje tvorbu kostí a příjem vápníku fosforu ze střeva. Vitamín D pomáhá při transportu vápníku mezi kostmi a krví.

Nedostatek vitamínu D v kojeneckém věku nebo dětství vede k typickým deformacím kostí, které způsobuje rachitida, přičemž nedostatek vitamínu v dospělosti způsobuje měknutí kostí, známé jako osteomalazie.

Nedostatek se častěji vyskytuje v severnějších zemích nebo v zemích, kde tradice přikazují si kompletně zahalovat tělo, jako je tomu v islámských částech světa. Člověk obvykle dostává vitamín D hlavně přes působení slunce na pokožku.

Nejviditelnější zásobování vitamínem D je působením UV-B záření na steriny v pokožce. Většina lidí včetně dětí nepotřebuje dodatečně vitamín D z potravy, pokud na jejich pokožku pravidelně působí slunce. Velmi silné sluneční světlo není nutné.

Problém severských částí: nedostatek světla v zimě!

Efektivní vlnová délka světa – UVB (UVB, 290-315 nanometrů vlnové délky) – se při zimním slunci, mezi říjnem a březnem v zemích za 52. stupněm severní šířky nevyskytuje.

Zásobování vitamínem D v zimě pak závisí na tom, zda se v pečení vytvořila dostatečná zásoba z předchozího léta. Bohužel tato zásoba se rychle vyčerpá, takže tělo je především v zimě odkázáno na přirozené světlo.

Potřeba vitamínu D

Zjistilo se, že úbytek kostí v postmenopauze u žen je nejsilnější v zimě na základě klesající hladiny vitamínu D v krvi.

Ženy v přechodu nemají stále dost znalostí o významu vitamínu D na předcházení zlomenin kostí. K tomuto závěru dospěla studie, která byla publikována v medicínském časopise JAMA.

Celospektrální světlo a vitamín D snižují rizko rakoviny!

Na mezinárodním sympoziu „Vitamin D Analogs in Cancer Prevention and Therapy“ na Univerzitě Homburg/Saar prezentovali v květnu 2002 vědci z celého světa nové výzkumné práce, které ukazují, že vitamín D chrání nejen před rachitidou a osteoporózou, ale i před rakovinou.

Americká studie: vitamín D může snížit riziko rakoviny střeva je nová studie Univerzity v Dallasu ve státě Texas v USA, která byla nyní zveřejněna ve vědeckém časopise Science. Vitamín D může urychlit odbourávání tuku v těle, což zase redukuje rizikové látky vytvářející rakovinu.

Výchozím bodem výzkumu byl poznatek, že v USA, kde převažují velmi tučná jídla, je míra rakoviny střeva mnohem vyšší než v Japonsku, kde se podle tradiční kuchyně připravují jídla s minimálním obsahem tuku.

Vitamín D snižuje riziko cukrovky

Sluneční světlo se pokládá za hlavní zdroj vitamínu D. Jeho nedostatek může vést k onemocnění, jako je rachitida. Finská studie nyní zjistila přímou souvislost mezi příjmem vitamínu D u malých dětí a pozdějším vznikem cukrovky typu 1.

Ukázalo se, že dostatečné zásobování vitamínem D snižuje riziko rakoviny o 80 %. Při pokusu se sledovalo 12 000 účastníků mezi lety 1966 a 1997.

U dětí, u kterých se pravidelně zajišťoval vitamín D bohatou potravou a dostatečným dávkováním slunečního světla, se snížilo riziko o 80 %. U účastníků, kteří v prvním roce svého života onemocněli na rachitidu, se riziko cukrovky ztrojnásobilo.

Finsko má největší výskyt diabetu typu 1 na světě. Na severu země svítí slunce v prosinci jen dvě hodiny denně. Tím se ztrácí sluneční světlo jako hlavní zdroj vitamínu D.

Jak vyplynulo z nejnovějších výzkumů, většina tkáně v těle má schopnost pomocí slunce syntetizovat vitamín D. V tkáňových buňkách je pak směrodatná životně důležitá substance, která se podílí na růstu buněk.

Ochranná látka – v pravém smyslu hormon a ne vitamín – se tvoří ve vysoké koncentraci v pokožce za pomoci slunečního světla. Nedostatkem vitamínu D jsou v první řadě postihováni kojenci a malé děti, ale i staří lidé nebo lidé s tmavou kůží.

Vitamín D a růst buněk

Podle názoru experta na vitamín D Michaela Holicka, profesora na Bostonské univerzitě, potvrzují nejnovější výsledky výzkumů souvislosti mezi nízkou hladinou aktivní formy vitamínu D a velkým počtem rozšířených lidových chorob až po rakovinu.

„Nedostatek vitamínu D mezitím nabyl rozměru lidové epidemie u lidí nad 50 let,“ říká Holick. Každý člověk má znát svou hladinu vitamínu D, vyzývá vědec.

Dávno se ukázalo, že vitamín D není odpovědný jen za správný příjem vápníku a fosforu z potravy. Bez tohoto minerálu v dětském věku měknou kosti a zuby a deformují se (rachitida), u dospělých se stávají křehčími a lámavými (osteoporóza).

„Při léčbě osteoporózy je proto vápník sice prostředkem volby, ale často se zapomíná, že bez vitamínu D se nemůže uložit v kostech,“ kritizuje Holick. Velký zájem v současnosti vzbuzuje i působení vitamínů na růst buněk.

V buněčném jádře řídí vitamín D přes komplikované mechanismy dozrání a specializaci buněk, ale může zastavit i růst buněk. Jelikož rakovinné buňky se nekontrolovatelně dělí, může být souvislost mezi vznikem rakoviny a nedostatkem vitamínu D.

Statistická vyhodnocení ukázala, že rakovina střeva, prostaty a prsu se mnohem častěji vyskytuje v regionech severní polokoule, kde je nedostatek slunečního světla.

UV-záření je životně důležité

UV-záření je ve vysokých dávkách smrtelné – v nízkých životně důležité! V historii světelné terapie existuje mimořádně důležitý aspekt, který dosud nikdo zcela neocenil.

Většina lidí vůbec neví, že UV záření může být mimořádně užitečné pro zdraví. Zde je několik faktů.

UV-záření aktivuje syntézu vitamínu D

Je předpokladem pro vstřebávání vápníku a jiných minerálů z potravy. Robert M. Neer a jeho spolupracovníci provedli studii na starších válečných veteránech, aby ověřili, zda doplňující ozařování sluncem zlepší jejich schopnost vstřebávání kalcia z potravy.

V době výzkumu dostali všichni muži prostřednictvím potravy přibližně 200 jednotek vitamínu D. Byty první skupiny byly osvětleny celospektrálním světlem obsahujícím UV, druhá skupina byla pod normálním osvětlením bez UV.

U skupiny, která neobdržela žádné UV záření, se zpozoroval 25% pokles vstřebávání kalcia, naproti tomu u skupiny s UV záření 15% nárůst.

Jinými slovy, skupina, která dostávala UV záření, dokázala o 40 % lépe vstřebávat vápník z potravy než porovnávací skupina, jíž UV záření chybělo.

UV-záření snižuje vysoký krevní tlak

Na začátku minulého století se poprvé zjistilo, že sluneční UV záření snižuje krevní tlak u zdravých lidí a u osob se zvýšeným krevním tlakem.

Z výzkumu vyplynulo, že je postačující jedno ošetření s UV, abychom dosáhli výrazného poklesu krevního tlaku, který se zachová 5-6 dní.